Pediatrické rady

Kašel, rýma, bolest v krku, teplota… to jsou všechno příznaky, které nejčastěji vedou rodiče s dítětem k lékaři. V naprosté většině případů je příčinou akutní virové onemocnění horních cest dýchacích.

Toto onemocnění je u dětí velmi běžné a typicky má sezónní výskyt při přechodu teplého a studeného období – tedy jaro a podzim. Náchylnější k projevům nachlazení jsou děti předškolního věku, které mohou mít až 6 epizod do roka, aniž by to znamenalo poruchu obranyschopnosti. Hlavním rizikovým faktorem je návštěva kolektivních zařízení, nejhorší bývá první rok docházky dítěte do mateřské školky.

Průběh nemoci
Prvními projevy nachlazení většinou bývá mrzutost dítěte, rýma, škrábání v krku, suchý dráždivý kašel, teplota. Příznaky se většinou stupňují první 2 – 3 dny, poté ustupují teploty a kašel se stává vlhčím a méně dráždivým. Dítě začíná odkašlávat, rýma může být hustší. Většinou do 7 až 10 dnů od počátku nemoci příznaky odeznívají. Předškolní děti mohou odkašlávat po akutním infektu i několik týdnů, aniž by to znamenalo komplikaci virózy.
Tento průběh nachlazení je zcela přirozený a probíhá takto i bez jakékoliv léčby!

Léčba nachlazení je symptomatická, to znamená, že pouze zmírňujeme příznaky po dobu přirozeného průběhu onemocnění. Je nutno přijmout fakt, že neexistuje žádný zázračný lék „na kašel“, který by odstranil veškeré příznaky nachlazení během 24 hodin.
Ke zmírnění vstupního suchého dráždivého a bolestivého kašle lze užít léky tlumící kašel, tzv. antitusika (STOPTUSSIN, DITUSTAT, ROBITUSSIN, TUSIN, SINECOD …). Od těchto léků lze však očekávat maximálně zmírnění, nikoliv odstranění kašle! Je třeba si uvědomit, že kašel je veskrze užitečný reflex, kterým se organismus zbavuje infekce v dýchacích cestách!

Velmi příznivý efekt na počáteční stadia nachlazení má „obyčejný“ čaj s medem a citrónem, popřípadě zázvorem.  Noční kašel lze alespoň částečně příznivě ovlivnit podáním kapek FENISTILU ® na noc, příznivě působí i na noc podaná antipyretika (PARALEN, NUROFEN). Dítě by mělo mít více pod hlavou, spát ve větrané místnosti, pomáhá zvlhčení vzduchu kolem postýlky.

V případě rýmy je zásadní udržet nos průchodný. Na místě je odsávání sekretu z nosu malých dětí či nenásilné smrkání. Před odsáváním je vhodné prokapat nos přípravky s mořskou vodou k usnadnění odsátí hlenu.

Antibiotika, včetně lokálních do nosu, nejsou u běžného nachlazení, byť provázeného teplotou, indikována.

Po odeznění akutní fáze nemoci dejte dítěti týden čas na postupné přivykání běžnému rytmu – REKONVALESCENCI. Náhlý přechod z postele do plné zátěže a do kolektivu má často za následek další infekci, která snadno nasedne na nedohojenou sliznici dýchacích cest.

Běžné nachlazení, tak jak je popsáno výše je onemocněním, které můžete zvládnout doma sami a nemusíte při nekomplikovaném průběhu k lékaři, kde

vystavujete dítě riziku získání dalších infekcí.

Lékaře doporučuji navštívit, když:

• teplota trvá déle než 2-3 dny
• dítě obtížně nebo sípavě dýchá
• dítě opakovaně zvrací a nepřijímá tekutiny
• nedochází k odeznění příznaků po 7 – 10 dnech nebo se ataky nachlazení opakují v krátkých intervalech

• Pokud dítě zvrací, základem léčby jsou sladké tekutiny podávané po lžičkách. Vhodná je neperlivá minerální voda (možné osladit) nebo rehydratační roztok z lékárny (např. Kulíšek, Vodníček…)
• Pokud je zvracení opakované či dítě odmítá tekutiny, navštivte lékaře
• Při průjmu nasaďte probiotika (např. Laktobacílky, Biopron, Nutrolin-B,…), pokud jsou stolice četné přidejte Smectu či Tasectan, které stolice zahustí.
• Důležitá je dieta – vynechejte mléčné a tučné pokrmy, vhodné je začít piškotem, suchým rohlíkem, dušenou mrkví s bramborem bez tuku, jablečnou přesnídávkou, rýží, banánem…

S dietou vytrvejte ještě několik dní po odeznění průjmu. U kojených dětí s kojením nepřestávejte. Dětem živeným umělým mlékem je vhodné zpočátku podat nemléčnou rýžovou kaši místo mléka, postupně pak přidávat mléko do rýžové kaše.

• Pokud je zvracení či průjem doprovázen teplotou, podejte lék na teplotu!
• Pokud je zvracení či průjem doprovázen velkou bolestí břicha, celkovou schváceností dítěte, navštivte lékaře.

CO MIT DOMA V LÉKÁRNIČCE, ČI VZÍT NA DOVOLENOU?

• ANTIPYRETIKA, ANALGETIKA – tedy léky tlumící teplotu a bolest

–  paracetamol -Paralen, Panadol,

–  ibuprofen – Ibalgin, Iprofenex

• Léky na tlumení ALERGICKÝCH REAKCÍ (pyly, poštípání hmyzem, škrábající vyrážka …). Volně dostupný a dobře účinný je Fenystil kapky.
• Roztoky zmírňující PRŮJEM (Smecta, Tasectan, …), probiotika
• Rehydratační roztoky k naředění do vody při PRŮJMU a ZVRACENÍ (Kulíšek, Vodníček, …)
• OČNÍ KAPKY (Ophtalmo-Septonex, Ocu-flash, …), které použijete při začínajícím zánětu spojivek či při vniknutí cizího tělesa do oka
• Desinfekce, gázové čtverce, obvaz, obinadlo a náplasti ke KRYTÍ RAN
• Přípravek na ochranu pokožky proti SLUNEČNÍMU ZÁŘENÍ. Děti do jednoho roku by na přímé slunce neměly chodit vůbec a i tam by měly být namazány, popřípadě chráněny lehkým oděvem. Přípravků na trhu je celá řada, nejlépe vám poradí v lékárně
• Přípravek na zklidnění spálené pokožky (Panthenol spray, krém)

Klíštětem je přenášena KLÍŠŤOVÁ MENINGOENCEFALITIDA a LYMESKÁ BORELIOSA

• k přenosu viru klíšťové encefalitidy po přisátí infikovaného klíštěte dochází zpravidla nejdříve po 2 – 3 hodinách
• k přenosu bakterie lymeské boreliosy je zpravidla zapotřebí minimálně 24 hodin přisátí infikovaného klíštěte

Odstranění klíštěte:

Klíště před odstraněním potřeme alkoholovým desinfekčním roztokem (např. Jodisol, Septoderm) a po 3 – 5 minutách odstraňujeme speciálními kleštičkami, pinzetou, či vatovou štetičkou. Pokud klíštětem kroutíme, tak je jedno zda po nebo proti směru hodinových ručiček.

Při přetržení klíštěte není nutné zbytek klíštěte odstraňovat. Stačí potřít desinfekcí a organismus sám zbytek klíštěte z kůže postupně vyloučí stejně jako např. drobnou třísku.

Zarudnutí v místě zákusu klíštěte je obvyklé. Pokud je menší než 3 cm v průměru, není důvod ke znepokojení. Zarudnutí větší než 5 cm mohou být spojena s infekcí a jsou důvodem k návštěvě lékaře.

Pokud se u klíštětem napadeného jedince objeví, s časovým odstupem několika týdnů po přisátí, na kůži červené fleky s centrálním výbledem, je potřeba navštívit lékaře.

Prevence napadení klíštětem:

Prevencí zákusu klíštětem je vhodný oděv při pobytu v přírodě (pevná vyšší obuv, popřípadě nohavice kalhot v ponožkách), použití repelentu.

Očkování:

Z nemocí přenášených klíštětem je možnost očkování pouze proti KLÍŠŤOVÉ MENINGOENCEFALITIDĚ.

Očkovat lze po celý rok, v sezóně pro získání rychlejší ochrany lze využít tzv. zrychlené očkovací schéma.

Informace o tomto nadstandartním očkování jsou dostupné u sestřičky.

Vitamíny

VIGANTOL – vitamin D, prevence křivice.

Předpis Vám vystavíme při prvním vyšetření novorozence.

Užívá se 1 kapka 1x denně od 14. dne života po celý první rok života, pak je vhodné v podávání pokračovat i dále přes zimní měsíce.

KANAVIT – vitamin K, prevence krvácení.

Indikován je pouze u kojených dětí, které nedostanou Kanavit injekčně v porodnici.

Tyto dětí užívají od 1. týdne 1 kapku 1x týdně do 3. měsíce života.

Prohlídky

• první vyšetření novorozence proběhne za 2-3 dny po propuštění z porodnice – buď u Vás doma nebo v naší ordinaci (podle tel. domluvy – zavolejte nám prosím v den po propuštění z porodnice)
• další pravidelné kontroly dítěte jsou ve 2-3 týdnech, 6 týdnech, 3 měsících, mezi 4. a 5. měsícem, v 6 měsících, v 8 měsících, v 10 měsících, v 1 roce věku.

 Psychomotorický vývoj

 Jak pomoci dítěti v jeho pohybovém vývoji do 1 roku věku?

• Dávejte miminko na bříško již od novorozeneckého období několikrát denně (pod dohledem). Poloha na bříšku je pro děti hodně důležitá. Přibližně od 4- 5. měsíce, kdy se děti otáčejí ze zad na břicho, se celý vývoj začne odehrávat pouze z této polohy. A proto je potřeba, aby děti polohu na břiše dobře znaly, uměly v ní vydržet dostatečně dlouhou dobu, a aby se jim tam hlavně líbilo.
• Mezi 3. a 4. měsícem je vhodné začít nechávat děti často na tvrdé podložce, kde se můžou dobře opřít a volně pohybovat. Z hlediska bezpečnosti je nejvhodnější zem (hrací deka, pěnové puzzle, koberec). Hrazdičku dávejte jen občas, línější děti se rády jen dívají a nesnaží se uchopit vzdálenější hračku. Do autosedačky či lehátka dávejte dítě co nejméně, delší setrvávání v této poloze blokuje vývoj dítěte.
• Existuje velmi rozšířená fáma o tom, že v 6 měsících by mělo dítě už samo sedět. Z hlediska vývoje je ale tento požadavek zcela nereálný. Tento názor přetrvává ještě z doby, kdy byly děti běžně pasivně posazované. Sed je vyvrcholením celého vývoje. Většina dětí nejdříve stojí a leze, a až poté, co si lezením posílí zádové svaly, začíná sedět. Sednou si tak, že z polohy na všech čtyřech jdou na bok a poté si vyndají jednu nebo obě dolní končetiny. Ze začátku se většinou ještě drží rukama země. Až v okamžiku, kdy si uvolní ruce pro hru, jsou záda připravená na sed.        Sed je cíl celého vývoje a lezení je cesta k němu. Pokud dítěti nabídnete cíl dřív, než projde cestu, pravděpodobně už se po ní nikdy nevydá.
• Lezení je jedním z nejzdravějších pohybů ve vývoji vůbec. Nejenže propojuje hemisféry a tím zlepšuje koordinaci a soustředění, ale hlavně posiluje zádové a břišní svaly a připravuje tělo na sed. Děti, které lezou jsou samy sobě nejlepším terapeutem.
• Samostatné chůzi předchází několik měsíců lezení a obcházení nábytku. Většinou si rodiče myslí, že chůze přichází mnohem dříve. Často se stává, že rodiče chtějí tuto fázi zkrátit voděním dětí za ruce, či posazováním dětí do chodítek. To ale nemá s chůzí moc společného a už vůbec její nástup neurychluje. Dítě se do vodících rukou pověsí, do chodítka posadí, dochází k nadměrnému prohnutí ještě nepřipravených zádíček a jen reflexnímu pohybování nožiček.
• Nechte své dítě v klidu lézt a obcházet nábytek, nezasahujte do jeho vývoje a chůze přijde tak brzy, jak jen to bude u vašeho dítěte možné, v okamžiku, kdy bude na samostatnou chůzi připravené.

Nejvíce pomůžete svým dětem tím, že jim nebudete pomáhat vůbec!

Zavádění příkrmů

Ideální výživou novorozence a kojence v prvních šesti měsících života je mateřské mléko.

U kojených dětí začínáme s příkrmy od ukončeného 6. měsíce, pokud dítě při kojení méně prospívá, či projevuje zvýšenou touhu po stravě dospělých můžeme začít o pár týdnů dříve.

U dětí krmených umělým mlékem zavádíme příkrmy od ukončeného 4. měsíce

• Před poledním kojením či podáním umělého mléka nabídněte dítěti několik lžiček příkrmu – dle tolerance (pokud vaše dítě zpočátku příkrm odmítá, vytrvejte, některé děti potřebují na ztolerování příkrmu i několik dní), poté dítě dokrmte mlékem dle zvyku. Postupně bude dítě zvládat více a více příkrmu, až už „docpání“ mlékem nebude třeba a vy v poledne podáte dítěti pouze příkrm.
• Příkrm podávejte dítěti lžičkou. Nejvhodnější pro začátek jsou jemná pyré z jednoho druhu lokální zeleniny (jako je mrkev, brambor, brokolice nebo květák). Postupně pak pokračujeme s příkrmy vícesložkovými – zeleninovými a ještě později masozeleninovými.
• Je možné uvařit si příkrm na dva dny. První část dítěti podáte v den přípravy, zbytek schováte v ledničce do druhého dne. Je také možné si stravu pro dítě zamrazit. Můžete si také dopředu uvařit větší kus masa, pokrájet na malé kousky či rozmixovat a zamrazit jako kostičky na led či malé kuličky v sáčku.
• Až po zavedení masozeleninových příkrmů se doporučuje začít s  ovocem  (např. jablkem nebo hruškou), které nahradí dopolední či odpolední porci mléka (mezi dvěma různými příkrmy je vhodné ponechat jedno plné kojení pro udržení laktace). Ovoce je sladší než zelenina, proto je vhodné ovocný příkrm zavést až při dobré toleranci zeleniny.
• Nové druhy zeleniny a ovoce by se měly do jídelníčku přidávat vždy po několika dnech. Umožní Vám to lépe rozpoznat případnou nesnášenlivost některých potravin.
• Po zavedení zeleninových a ovocných pyré je vhodné do stravy přidat obilné nebo obilnomléčné kaše. Ty jednak zaručují kontinuitu v mléčných dávkách a také zavádějí do jídelníčku dítěte obilniny, které jsou zdrojem zdravé energie, vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Správné kojenecké mléčné kaše obsahují kojenecké mléko, které má upravený poměr bílkovin a tuků. Nemléčné kaše se pak připravují s kojeneckým nebo mateřským mlékem. Pro začátek jsou nejvhodnější kaše rýžové nebo kukuřičné, protože jsou lehce stravitelné a mají jemnou chuť.  Ale ani s lepkem dlouho neotálíme a podáme ho nejpozději do ukončeného 7. měsíce, nejlépe v době, kdy je dítě ještě kojeno. Zavádění lepku do stravy by mělo být postupné od malého množství po celou porci obilné lepkové kaše.

Kaše obvykle podáváme jako večerní porci před spaním, ale možné je podat je i ráno ke snídani jako zdroj energie na celé dopoledne.

• Dále do jídelníčku postupně zavedeme jogurt. Vhodný je plnotučný bílý jogurt, do kterého přidáme rozmixované ovoce, či ovocnou přesnídávku. Začněte jen pár lžičkami a postupně dávku navyšte. Tvaroh podáváme kvůli stravitelnosti až po roce věku. Kupované slazené jogurty či „pribináčky“ nedoporučuji.
• Dle tolerance dítěte zavedeme rýži, těstoviny, cous-cous…
• Po 8. měsíci věku dítě postupně přivykáme na drobné kousky v příkrmu. Můžeme část příkrmu jen rozmačkat, zbytek rozmixovat a postupně pak celou porci jen mačkat.
• Již k prvním příkrmům nabízíme dítěti tekutiny. Vhodný je neslazený čaj či voda. Kojené děti netřeba zvykat na lahev s dudlíkem, tekutiny nabízíme v lahvičkách s pítkem. Kojené děti většinou moc tekutin z lahve nevypijí, ale je třeba vytrvat v nabízení, postupně se vypité dávky navýší.
• Do roka věku stravu nesolíme, dochutit můžeme bylinkami.

Očkování můžeme rozdělit na:

1. Povinné
2. Nepovinné:

a) hrazené plně nebo částečně ze zdravotního pojištění
b) hrazené plně rodiči

Povinné očkování
V současné době představuje povinné očkování celkem 7 očkovacích dávek podaných během dětství. Pro srovnání, v roce 2005 dostávali děti v rámci povinného očkování 18 povinných dávek.
HEXAVAKCÍNA (očkovací látka: HEXACIMA, INFANRIX HEXA)
Jak název napovídá, jedná se očkování proti 6 nemocem: záškrtu, tetanu, dětské obrně, černému kašli, hemofilové infekci a žloutence typu B.

Vakcína je šetrná, pro imunitní sytém dobře zpracovatelná. V ČR se hexavakcína používá plošně od r. 2007.

Očkování se zahajuje ve 2. měsíci života a děťátko dostane celkem 3 dávky. Optimální interval mezi první a druhou dávkou očkování jsou 2 měsíce, mezi druhou a třetí dávkou očkování 6 měsíců.

Imunizace dítěte v takto časném věku má svůj mimořádný význam neboť ve dvou měsících věku již nemá žádné protilátky přenesené od matky a případné získané infekce mají právě v kojeneckém a batolecím věku nejtěžší průběh. Vakcinace umožní dítěti získat bezpečnou cestou protilátky dříve, než se s infekcí setká v kolektivu dětí, v rodině atd…

Následující tabulka udává přehled nemocí proti kterým chrání hexavakcína.

BOOSTRIX, ADACEL – PŘEOCKOVÁNÍ ZÁŠKRT, TETANUS, ČERNÝ KAŠEL

• mezi a 6. rokem věku

BOOSTRIX POLIO – PŘEOCKOVÁNÍ ZÁŠKRT, TETANUS, ČERNÝ KAŠEL, DĚTSKÁ OBRNA

• mezi a 11. rokem života

SPALNIČKY, ZARDĚNKY, PŘÍUŠNICE – MMR (očkovací látka: PRIORIX)

Jedná se vesměs o infekce přenášené kapénkovou formou.

• Spalničky se projevují vysokými horečkami s vyrážkou a celkovou schváceností dítěte. Obávanou komplikací je zánět mozkových blan, který může vést k doživotním následkům.
• Zarděnky jsou virovým onemocněním, které probíhá pod obrazem horečky, vyrážky a bolestí kloubů. Velmi závažné je onemocnění těhotné ženy, které vede k trvalému těžkému poškození dítěte.
• Příušnice jsou akutním virovým onemocněním příušních a podčelistních slinných žláz. Onemocnění je velmi bolestivé, častou komplikací je zánět slinivky a zánět mozkových blan.

První dávku očkovací látky dostávají děti od 13. měsíce života. Druhá dávka se od roku 2018 podává mezi 5. a 6. rokem života.

Nepovinná očkování

Níže uvedený přehled nepovinných očkování je jen stručným přehledem nejčastěji aplikovaných očkování. Aktuální nabídka vakcín a jejich úhrada pojišťovnou se mění v čase. V případě zájmu o očkování proti jednotlivým nemocem Vám rádi poskytneme aktuální informace přímo v ordinaci.

Aktuální doporučení, informace, očkovací kalendář, příbalové letáky vakcín dostupné na: www.vakcinace.eu, www.vakciny.net